Konzum; střední proud.. věci, které sužují dnešní mladou společnost. Do jisté míry je naprosto nemožné, abychom nebyli nekaženi. Je to všude kolem nás, útočí to ze všech stran a většina z nás se tomu neumí ubránit nebo nechce – podlehnout většinovému vlivu je jednouší pro život. To je v jakém stavu je konzumní společnost ukazuje Erika Hníková ve svých dokumentárních filmech. Kdo by neznal dokument Ženy pro měny, který má na svědomí. Erika Hníková se řadí mezi naše nejlepší dokumentaristky, filmy dokáže zaujmout opravdu velkou část publika. Má na svém kontě již zmiňované Ženy pro měny, dále Sejdeme se v Eurocampu a Čtyři kroky... [more]

(Autor: Stoucly)Víte co znamená Teorie chaosu neboli Efekt motýlích křídel? Ne? Tak to se podívejte na velice zajímavý snímek,který vám tady teď nabízím. Jaké by to bylo,kdyby jste mohli cestovat v čase a měnit skutečnosti podle toho jak by se vám hodilo? Určitě je to pro mnohé velice slibná představa, ale není vše tak jednoduché jak se zdá. Své o tom ví i hlavní postava tohohle pro mě úžasného thrilleru Osudový dotek. Evan Treborn tpěl v dětství výpadky paměti a někdy si nepamatoval i jak se dostal na místo,kde se zrovna probudil. Proto vyhledal odbornou pomoc a jeho psychiatr mu doporučil začít si psát deníky o všem co prožije. Pak se... [more]

Myslím, že každý z vás už někdy slyšel o projektu Jeden Svět, pravidelně každý rok pořádají mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech – respektive o jejich porušování. Filmy vždy běží v několika městech České republiky; například – v Praze, Ostravě, Olomouci či v Brně. A to vše pod záštitou Václava Havla. Kromě toho se tvůrci snaží dostat i velmi působivé snímky do škol, což má nejen ryze informační záměr, ale i ten vzbudit zájem o jistou problematiku. Jako pravidelný návštěvník festivalu můžu opravdu jen doporučit, těžko se zde může použít spojení pěkné filmy, a tak radši pouze působivé... [more]

(autor: Stoucly) Víte co je to trpět krizí pohlavní identity? Že jste o tom nikdy neslyšeli? Teď to můžete i vidět. Říkáte si další slátanina o tom co by kdyby? Omyl, tenhle příběh je natočen podle skutečné události. Představte si malé,ale opravdu malé městečko Falls City v roce 1993 kde se děj odehrává. Lidé zde nikdy nebyli dál jak pár kilometrů za město a proto neznají svět a vše odlišné se jim zdá zvrhlé. Do tohoto městečka přijíždí mladík Brandon. Chce si jen v baru dát pivko a zase vypadnout o dům dál….ale. V baru se seznámí s Candace a bandu místních. Mezi nimi je i jeho nová láska Lana. Jenomže ON není tak docela ON,ale ONA. Jak... [more]

Kdo by neměl rád velkoplošné fotografie, které zachycují neobvyklá témata či svědectví – toho či onoho. Nemůžu zapomenout zmínit Jindřicha Štreita – fotograf, který se zaměřuje na drogovou problematiku (cesta k drogám – a zase ven, prostředí). Z jeho fotografií mnohdy sála neuvěřitelně deprimující atmosféra, což paradoxně ukazuje jejich kvalitu. Když si aspoň pro sebe představíte toto téma, černobílé provedení a velkoplošný formát – wou. Ovšem opusťme Štreita a vrhněme si na Zemi krásnou neznámou, pod kterou je podepsán Yann Arthus- Bertrand. O výstavě Po pražské Kampě je rozmístěno na 120 velkoformátových fotografií, každá... [more]

(autor: Stoucly)Příběh se odehrává v privátní internátní škole pro dívky, o které se jejich rodíče už nechtějí starat nebo jednoduše nemají čas. Říkáte si ach jo zase nějaká teanegrovská komedie o samých večírcích a zakázaných věcech?Tak trošku je to pravda. Příběh dvou dívek,které se poznají v této škole je dojímavým příběhem odvahy a lásky stejného pohlaví.Film nám odkrývá svět dívčí školy a toho jak je někdy těžké přiznat se světu s tím,že milujeme dívku. Do internátu přijíždí nová žačka Mary a je přiřazena do pokoje s dvěmi děvčaty Paulie a Tori,které jak se zdá jsou na této škole už dělší dobu.I když... [more]

Matahari vznikli na jaře roku 2001, za těch pět let se docela změnilo jejich složení, dneska hrají v sestavě: Žántí (zpěv), Kousek (kytara, Samply), Radjo (bicí), Pavel (basa). Žánrově se řadí do crossexoveru a slyšet je můžete na nejrůznějších místech naší republiky – dokonce se začínají objevovat i na Moravě, ačkoliv jejich největší působiště je v Praze. Rovněž vystupovali na mnoha festivalech například na Kvílení, Benátské noci či ve Valašské Polance. Matahari vydali už dvě dema: Ve znamení vah (2002) a Plastikovej Ken (2005). Na jejich druhém demu jsou čtyři písničky a všechny nesou jakoby označení první singl, protože všechny... [more]

(Autor: Stoucly)Film je natočen podle stejnojmenného románu Johna Irvinga. Hlavní postavou je Homer Wells, který se narodil v roce 1922 a vyrostl v sirotčinci St. Cloud v Maine. Tamní ředitel sirotčince, doktor Wilbur Larche, po neúspěších dostat Homera do adoptivní rodiny ( jednou málo plakal, podruhé zase pořád, jelikož ho tloukli) se doktor Larche rozhodl nechat si Homera v sirotčinci. Vychovává z něho svého zástupce a doufá, že až přijde jeho čas převezme jeho úlohu. Ředitelova náklonnost je tak velká, že je ochoten zfalšovat lékařskou dokumentaci tak, aby Homera nepovolali na vojnu. Ve správní radě se šušká o provádění ilegálních... [more]

(Autor: Stoucly) Ani dnes tomu nebude jinak a chci vám představit další úžasnou kapelku. Jak je zřejmé o něčem co mě osobně se nelibi tady psát nebudu.Manchesterské trio Doves se snaží spasit tamní rockovou scénu a daří se jim to víc než dobře. V roce 2000 vydali jednu z nejúžasnějších desek,která byla v Anglii vyprodukovaná. Debutové album Lost Souls představuje jakým směrem se chce kapela ubírat. Tajemné texty a rafinované melodie si zamiluje každy,kdo poslouchá bristkou rockovou scénu. Můžeme je přirovnat například k Radiohead nebo The Verve,ale jistě víte,že nerada někoho k někomu přirovnávám,ale jen tak pro představu.Jinak jsou to... [more]

Když se řekne metal mnoho lidem se objeví volná asociace: vlasatí, zpocení, vousatí a drsní chlapy, když se řekne metal a ženy, tak zase feminismus. Jsou to předsudky a jako vždy nás v jistém slova smyslu omezují. Najdou se kapely a jejich členové, u kterých to určitě platí, ale aby když dáte do vyhledávače např. ženy v metalu na vás vyskočily pouze feministické stránky ( a teď už i Garáma), to je trochu moc. A i když jsem slečna (blázen), tak se u mě a v tomto článku určitě neobjeví nic feministického. Chci se na to kouknout komplexně. I když chceme být bez předsudků máme je sobě, z jisté části utvářejí náš pohled na svět, asi to takhle... [more]